Kateřina MOTANOVA


Mobil K:+43/ 676/ 59 24 680
Mobil CZ:+420/ 607 529 509
Internet:www.motani.eu
E-mail:motani@motani.eu
Skype:motani-photography




O autorce
 
Autorka vyrostla v umělecké rodině, kde maluje snad skoro každý druhý. Její babička hodně psala, skládala básničky. Rovněž často malovala, chodila s malou Katkou do přírody a nejednou s ní zasedla i ke skicáku. Maminka se ničím jiným jako uměním ani nezabývá. Táta sice nemaluje, zato ale "dělá do muziky". Sestra kreslí a fotí. Setřenice umí dobře zpívat a kreslit. Dědeček prý taky hodně zpíval, a tanec - o tom raději ani nemluvě. Prastrýc bydlící v Praze je spisovatel. A teta ve Vídni, ta maluje taky. Existují dokonce zvěsti, že se v rodině vyskytoval i nějaký velice významný malíř.
Když máte takové kořeny, tak už je skoro povinnost "dělat do kumštu".
Jakoby se v autorce všechen tento um spojil v jedno a jako "naschvál" chtěl vykrystalizovat v celé své podobě. Chce jak malovat, tak fotit, tak psát, ... i tančit.
Otázkou jen je, zda je vůbec možné, aby se dělalo tolik věcí najednou. Sama autorka vás může ubezpečit o tom, že je. Že by dokonce jedno nemohlo být bez toho druhého, a to druhé bez toho třetího, a to třetí ..., zkrátka že všechno souvisí se vším. Kdo zná její tvorbu, kdo viděl její kresby, kdo si prohlížel hromady těžkých alb, kdo četl kdy její literární pojednání nebo třeba jen nahlédl do cestovního deníku, ... kdo ji kdy spatřil tančit, ten brzo pochopí její podstatu, podstatu, která se tolik tlačí ven.
Jednou z těchto podob je právě ilustrace.
Ve své výtvarné tvorbě si vytvořila svůj vlastní svět, ve kterém si neodpouští ani tu sebemenší nesrovnalost. Snad proto dostávají její ilustrace punc děckosti, naivnosti, něžnosti a dokonalosti zároveň.



Dřívější práce
 
Lodní deník
Ze začátku se témata týkala hlavně toho, co se dá ve volných dnech vidět nebo co se dá prožít. Všechny tyto dřívější ilustrace vychází ze skutečných událostí a doprovází takzvaný "Lodní deník", který si autorka začala psát ve svých patnácti letech. Už tenkrát se v jejích kresbách objevila výrazná černá linka. Počáteční jednoduché malé kresbičky, se stávaly časem vykreslenější, jemnější, kompaktnější a větší.

Bobří návrat
"Jednu dobu jsem se zaměřila hodně na bobry. Nejenže jsem o nich prostudovala spousty materiálů, ale pohybovala jsem se i v jejich teritoriu, fotila jejich prostředí a spolu s dalšími nadšenci podnikala za nimi výpravy na lodi. Bobři jsou noční tvorové, kteří opouští svoje bobří hrady teprve se setměním. Když se krajina ponořila do tmy, zamířili jsme k jejich ostrovu. Za největší opatrnosti jsme se dostali nejednou do jejich naprosté blízkosti. Vidět bobra za světla se mi však podařilo zatím jenom jednou. Po celý čas pak vznikaly doma kresby netýkající se prakticky ničeho, než právě těchto nádherných a velmi chytrých zvířat."



Současná tvorba
 
Postupně se zlepšovaly možnosti. Paleta používaných barev se podstatně rozšířila. Linka se ještě více zjemnila.
V současnosti se autorka věnuje především rozměrnějším ilustracím se zaměřením na dvě hlavní témata - na dinosaury a na mořská zvířata.
S velkou pečlivostí a precizností se věnuje ve svých kresbách i okolní krajině, kterou vykresluje až do těch nejjemnějších detailů. Není jí lhostejná ani ta nejmenší rostlinka a ani ten nejmenší kamínek.

Dinosauři
"Že jste takovéto dinosaury nečekali ? ... Ani se nedivím, protože zatím se mohl člověk setkat vesměs s dinosaury, ze kterých jde jen hrůza. No řekněte sami, co bylo na těchto "nestvůrách" tak hrozného ? ... Nic - jenom snad to, že byli o "trošku" větší.
Možná proto jsem si vzala do hlavy, že musím jejich tak špatnou pověst vylepšit a nakreslit je trochu jinak."
 
A skutečně, na obrázcích najdete jenom dinosaury, kteří se usmívají, jsou rozdovádění, spokojení, odpočívají, ... nebo se čvachtají ve vodě. Někdy jsou moc zvědaví, když se jim uprostřed pouště podaří najít prapodivnou želvu. A co teprve, když se uprostřed noci, po dlouhé cestě hustým pralesem, ocitnou u mořského pobřeží ? Jak by nemohli být šťastní, když nad šumějícím mořem září úplněk a kolem něho svítí tolik stříbrných hvězd !

Mořská zvířata
"Voda, moře a mořské pobřeží bylo pro mě už odjakživa místem největší inspirace. A jelikož k písku, zaobleným kamínkům, vyplaveným řasám, schránkám pichlavých mořských ježků, barevným škebličkám a hvězdicím patří i větší mořská zvířata, kreslím taky je - lachtany, tuleně, mrože, kosatky, ... a želvy.
Při kreslení klidného a bezstarostného přímořského života se mi nejednou vybaví zamlžené kalifornské pobřeží, kde jsem mohla mnohé z ploutvonožců pozorovat přímo ve volné přírodě. Vzpomenu si i na racka, který si kolem nich vykračoval a zvědavě pokukoval, jak si všichni hezky lebedí - ovšem do té doby, dokud někdo nepřilehl někomu jinému jeho ploutev. Pak bylo křiku hromada. Když se jeden samec chtěl vtlačit tam, kam neměl, došlo k houževnatému souboji. Rackovi se tohle všechno ohromně líbilo ... a mně nakonec taky.
Tyto chvíle, strávené v blízkosti naprosto divokých zvířat, na břehu omývaném zpěněnými vlnami, kde vzduch je nasáklý vůní slaného moře, považuji ve svém životě za ty nejkrásnější."





COPYRIGHT © 2004 MOTANI Gallery
Website designed and managed by Motani